Bezpečnost, život
a gastro

Je Dominikánská republika bezpečná?

Když otevřete facebookové skupiny, dočtete se hororové scénáře o tom, jak vás za branami resortu hned někdo okrade. Tato tvrzení vám samozřejmě rádi přiživí místní prodejci zájezdů, kolikrát i naši našinci. Nesmíte totiž zjistit, že výlet, který vám prodají za 125 USD na osobu, zvládnete úplně stejně za 80 USD na celou rodinu – a to včetně půjčeného auta (viz např. náš článek o výletu na Cayo Arena). A jaká je tedy realita? Dominikánská republika je z drtivé většiny bezpečná země plná usměvavých lidí. Stačí zapojit selský rozum.

Nejčastější kriminalita, se kterou se tu jako turista setkáte, není násilná, ale drobná (tzv. příležitostná). Největší riziko představují zloději na motorkách ve velkých městech (např. Santo Domingo). Pravidlo číslo jedna: neukazujte drahý telefon blízko u silnice a nenoste na veřejnosti masivní zlaté řetězy. Turistické oblasti a pláže navíc neustále hlídá speciální turistická policie (Politur), která by měla umět základy angličtiny a většinou vás při snaze vstoupit do méně bezpečné lokality otočí.

My se tu běžně pracovně pohybujeme i v chudinských lokalitách – slumech, španělsky tzv. barriích, a nikdy jsme problém neměli. Je to samozřejmě dané tím, že jsme místní a mluvíme plynule španělsky, ale pointa je taková, že pokud se vyhnete pochybným místům (drogy, prostituce atd.), nehrozí vám žádné nebezpečí.

Dominikánská republika má poměrně otevřený vztah k vlastnictví zbraní, setkáte se tu s nimi často, a to jak u policie, armády, všudypřítomných sekuriťáků, tak dokonce i u běžných občanů. Vůbec se toho nelekejte, nikdo tady po sobě na ulicích nestřílí, ale je to na druhou stranu určitá součást místní kultury a daň za to bezpečí. Někteří lidé si asi vždycky potřebují připomenout, že nemají vymýšlet pitomosti.

A co Haiti? Ano, Dominikána sdílí s Haiti ostrov a jejich vztahy jsou aktuálně na bodu mrazu. Cestovatele na dovolené se to ale absolutně nijak nedotýká. Haiťané tu tvoří levnou pracovní sílu na stavbách a v zemědělství, s turisty do křížku nejdou. Spíše kolikrát uvidíte Haiťany utíkat před policejní kontrolou, protože spousta z nich je tu nelegálně.

Jací jsou Dominikánci? Hlasití a usměvaví.

Zapomeňte na evropský stres. Zdejší životní tempo definuje slovo "mañana" (zítra). Lidé tu nikam nespěchají, problémy řeší s úsměvem a na všechno je dost času. Dominikánci jsou neuvěřitelně vstřícní a rádi vám pomohou, i když si s nimi nebudete rozumět ani slovo španělsky.

Co vás možná překvapí, je všudypřítomný hluk. Život se tu odehrává na ulici. Z každého Colmada (místní malý obchůdek/bar) hraje nahlas bachata, merengue nebo dembow. Lidé na sebe přes ulici křičí, troubí se v autech, ale nikdy to není z agrese – je to zkrátka projev jejich karibského temperamentu.

Jako o turistovi si o vás budou místní myslet, že jste Američan, zkrátka gringo. Občas vás tipnou na Němce, občas na Rusa. Je to v zásadě jedno, protože v turistických oblastech vás stejně budou kolikrát vnímat jako chodící bankomat. A proto radíme jednu zásadní věc: opustit turistické zóny a neparticipovat na konzumním turismu. Nebýt jen turista, ale být cestovatel a poznávat jiný kout světa, jinou kulturu a jiná pravidla života.

Gastro a reálný život

Dominikánská kuchyně je sytá, jednoduchá a neuvěřitelně chutná. Základem je "Bandera Dominicana" (Dominikánská vlajka) – jídlo složené z rýže, dušených fazolí, masa a smažených banánů (tostones). V místních jídelnách (tzv. comedores) se najíte královsky za pár dolarů. Na jídelníčku to všude uvidíte jako "plato del día" – je to vlastně takové klasické denní "meníčko".